Článek Větší komfort - menší radost?
Komentáře k článku: Větší komfort - menší radost?
tlapka: Já docela rozlišuji mezi cestováním a dojížděním. Každodenní dojíždění do školy mě brzy omrzelo a cestu už znám nazpaměť. Naštěstí často jezdím s někým známým, takže si pěkně popovídáme. 
Mrzí mě, že si v autobuse nemůžu číst, protože se mi dělá špatně. 
Hudbu bych si poslechla ráda, ale většinou u sebe nemám sluchátka - máš pravdu, že mnozí jakoby je neměli, při jejich hlasitosti to vyjde na stejno. Vždycky si říkám, jak tu hlasitost můžou vydržet, když je to takový rachot a tři metry dál? 
Ale cestování, výlety, to je jiná. Moc ráda koukám z okna a povídám si.
krasyceska: Mám to podobně. Je pravda, že cestu do práce už poměrně znám a není to moc daleko, takže více méně jen tak koukám do "nikam", nebo i na tu krátkou vzdálenost přečtu pár řádek z knížky (jezdím vlakem). V autobuse jsem mívala dlouho obdobný problém, naštěstí, už je to mnohem lepší, i když na čtení si tam tedy zatím také netroufám