Za veterány

V dnešním příspěvku se spolu podíváme do města Kopřivnice, ležícím v Moravskoslezském kraji. Není to náhoda, o víkendu jsme tam zavítali na rodinný výlet, takže se musím podělit o čerstvé zážitky :). Samozřejmě zavzpomínám i na dobu, kdy jsem tam studovala, což už je pěkně dávno, takže v globále vlastně ne všechny zážitky a poznatky z tohoto místa budou tak zcela čerstvé..

Toto malé městečko není nikterak krásné, ani nežije extra bohatým kulturním životem, snad mi to občasné Kopřivnice prominou..:), ale je zde opravdu dost míst, které zde stojí za to navštívit.  Bezprostřední okolí tohoto jinak celkem šedého města obklopuje krásná příroda, najdeme zde opravdu dost aktivit k vyžití a je zde mnoho zajímavého k vidění. 

Pokud zde zavítáte, vaše kroky budou velmi pravděpodobně směřovat tam, kde kroky všech ostatních turistů a návštěvníků a to do Technického muzea Tatra, kde najdete více než šedesát osobních a nákladních automibiků ze všech etap výroby. Kromě jiného si zde můžete prohlédnout podvozky, motory, modely aut, trofeje ze sportovních klání, dobové fotografie a další rarity. U každé expozice jsou k dispozici vícejazyčné videoboxy (ČJ, NJ, AJ), které vám poskytnou velmi zajímavé informace k danému období a daným expozicím. Do muzea jsme se vypravili s téměř 4 letým synem. Myslela jsem, že bude z autíček nadšený. Ale moc nebyl. Prohlížel si je rychlostí blesku, lítal po muzeu sem a tam, ale přece jen jsme našli expozici, která ho nadchla. Motory. Ta expozice, na které já neviděla nikdy nic zajímavého, ale náš syn se od ní nechtěl hnout. Prohlížel si je ze všech stran, osahával, valil oči, zkoumal kdejaký drát a převod :). Opravdu nechápu, jak takové malé dítě nadchne něco takového. Ještě se mám asi jako matka hodně co učit ;). Další věc, která byla pro syna velkým zážitkem, byly vrtule letadel, ale to jsem předpokládala. V určitých momentech jsem byla opravdu ráda, že máme tzv. pojistku na blbost :D, ale naštěstí to vše dobře dopadlo.Přiznám se, že po návštěvě tohoto muzea už jsem byla tak příjemně unavená, vzhledem k fotografování a hlídání prcka, aby při tom svém prohlížení si exponátů nic neponičil, že jsem byla připravená na odjezd domů. Bohužel či bohudík tatínek zavelel, že koupil nějaké výhodné lístky, kde máme vstupy do dalších dvou muzeí, tak jsme se tedy vypravili vstříct vzdělání. Musím uznat, že odvázaná jsem z toho moc nebyla, ale pro klid rodiny a duše mého muže jsem tedy šla.

Další expozice nás čekala v Lašském muzeu, které leží naštěstí kousek od muzea Tatra. Tam mě zaujala expozice Zdeňka Buriana. Jeho kresby i zajímavé zpracování kostry dinosaura. Do třetice a tam už jsem šla opravdu nelibě jsme navštívili muzeum Fojtství. Jsou tam vystaveny kočáry i život "po staru", jak jsem si to privátně pojmenovala. Uděláno to mají hezky, jen jsem trochu trnula v době, kdy si náš syn potřeboval velmi podrobně prohlédnout starobylý kolovrátek. Naštěstí i ten přežil, hurá, hurá. Avšak tato tři muzea zdaleka nejsou jediné "atrakce", které vás zde přivítají. Pokud patříte, spíše jako já, mezi milovníky přírodních než technických památek, určitě doporučuji navštívit zříceninu hradu Šostýn. 

                                                                /zříceni hradu Šostýn/                                                                                                                                                     

Tyto hradní pozůstatky leží pouze 1,5 km od centra města, a dostanete se k nim pohodovou procházkou. Milovníci krásných rozhledů do krajiny nesmí na svých toulkách tímto krajem opomenout navštívit rozhlednu Bílou horu, která má ale omezenou návštěvní dobu pouze od května do října. Doufám, že se občané Štramberka nebudou zlobit, ale já upřímně dodnes nevím, kam tato rozhledna patří. Stojí na vrcholu někde mezi těmito dvěma městy, tak jí přisuzuji oběma :). Já už na ní šla z obou stran, i ze Štramberka i z Kopřivnice, takže pro mě je to fifty,fifty. Pokud zavítáte do Kopřivnice mimo otevírací dobu Bílé hory, nemusíte zdaleka smutnit. Kopřivnice nabízí hned několik krásných vyhlídek. Jednou z nich je například nově postavená Bezručova vyhlídka. Za mých studiiních let tam ještě nebyla, resp. bylo tam dost nebezpečné torzo té staré, ale v současné době vás již přivítá rozhledna na úrovni, která vám nabídne nádherný pohled na město a jeho okolí. Popojdete-li ješě o "pár" metrů dále, čeká vás další místo, odkud budete mít krásný výhled na okolní přírodu a to je Raškův kámen.

     /rozhledna Bezručova vyhlídka/          /rozhledna Bílá hora/

Jak jsem již zmiňovala výše, v tomto malém, možná trochu architektonicky chudším městečku je spousty krás a zajímavostí a určitě stojí za to jej navštívit. Nehledě na to, že hned za humny leži městečko Štramberk a tam si ti, jež obdivují starobylou architekturu přijdou na své. Ale o tom zase někdy příště.